Judita Matyášová: Na guláš asvíčkovou k Jadranu, Lidové noviny, 30. 7. 2016

Výstava přibližuje počátky české turistiky na Jadranu a práce architektů, kteří navrhovali noblesní hotely a vily. Byl mezi nimi Jan Kotěra, Adolf Loos či Emil Králíček.

Objevování přírody, pěší túry a výlety do hor, to vše podnikali milovníci cesto­vání, kteří v roce 1888 zalo­žili Klub českých turistů. Postupně se rozšiřovalo kruh jejich zá­jmů. Na přelomu 19. a 20. století klub or­ganizoval první zájezdy
na Jadran. Zážit­ky z dovolené turisté barvitě líčili v dobo­vých časopisech a zájemců o cestu k moři přibývalo.
Kurátorský tým vybral na výstavu do­bové fotografie a pohlednice z počátků české turistiky na Jadranu. Na výstavě jsou profily dvaceti architektů, kteří navr­hovali noblesní hotely, soukromé vily nebo restaurace především na Opatijské riviéře a na ostrově Krk. Součástí expozi­ce jsou také modely vybraných staveb a mapa míst, kam jezdili turisté na počátku minulého století a kam míří dnes.

Stavitelé i mecenáši

Jednou z nejoblíbenějších destinací byla Baška na ostrově Krk, kde pražský podni­katel Emil Geistlich v průběhu několika let vytvořil zázemí pro české turisty. Po­prvé přijel v roce 1909 a rozhodl se, že zde vybuduje přímořské letovisko. Ne­chal z Prahy poslat rozebraný pavilon z jubilejní výstavy a provozoval v něm českou restauraci, kde si mohl turista ob­jednat guláš či svíčkovou. Geistlich zalo­žil s chorvatskými partnery společnost Mořské a klimatické lázně Baška. Projek­tantem turistického komplexu byl praž­ský architekt Emil Králíček, stavitelem firma Matěje Blechy.
Jedním z nejznámějších architektů na Jadranu byl Jan Kotěra, rodák z Brna, který studoval u Otty Wagnera. Na opatijské riviéře navrhl několik domů, například hotel Peppina, který projektoval ve dvou variantách. Dalším významným autorem, kterého přizvali investoři na pobřeží, byl Adolf Tichy, který získal několik zakázek. Zajímavá je přestavba německé čítárny v Opatiji, která byla počátkem 20. století přestavěna na vilu Neptun. Bělostná stavba se zdobnou fasádou připomínala novogotický zámek Hluboká nad Vltavou. Bývalý Neptun, nyní Miramare, slouží dodnes hotelovým hostům v téměř nezměněné podobě. Na výstavě jsou k vidění také nerealizované projekty, například tři studie lázeňských hotelů, které vytvořil Adolf Loos pro Dubrovník a Opatiji a zachovaly se v archivu chorvatského ministerstva kultury.
Symbiózu českých turistů a jadranských podnikatelů podporovalo několik mecenášů. Velmi aktivní byl například český hrabě Johann Nepomuk von Harrach, který založil spolek k podpoře hospodářského povznesení Dalmácie. Harrach podporoval spolupráci architektů s podnikateli a vydával také turistické průvodce.
U moře se dařilo i bývalému manažerovi vítkovických železáren, Paulu Kupelwieserovi, který koupil Brijunské ostrovy a brzy zde vybudoval letovisko, kam jezdily osobnosti z celé Evropy.