Katalog byl vydán u příležitosti výstavy Logika prostoru | Architekt Robert Konieczny | KWK Promes
v Domě umění – Kabinetu architektury 4. prosince 2009 – 7. února 2010 pořádané Galerií výtvarného umění v Ostravě a SPOK – spolkem pro ostravskou kulturu, pod záštitou Jerzyho Kronholda, generálního konzula Polské republiky v Ostravě
Kurátoři výstavy v Ostravě Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec
Texty KWK Promes
Text 10 otázek pro Roberta Konieczneho převzat z Archinews 3/08
(Dominik Herzán, Petr Vaněk: Přirozená soutěživost = záruka úspěchu?, Archinews 3/08)
Překlad z polštiny Dominik Herzán, Petr Vaněk a Tadeáš Goryczka
Fotografie KWK Promes, Wojciech Kryński (s. 38–43), Juliusz Sokołowski (s. 10–15, 24–37, 58–59)
Vizualizace, plány a kresby KWK Promes
Koncepce katalogu a editoři Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec
Jazyková redakce Martina Němcová Dragonová
Graficky upravil a sazbu provedl Jaroslav Němec
Vytiskla tiskárna Printo, s. r. o., Ostrava – Poruba
Vydání první, Ostrava 2009
Nákladem 1000 ks,
vydal SPOK – spolek pro ostravskou kulturu, o. s.
Vdovská 36, 712 00 Ostrava | www.trojhlavydrak.com
a Galerie výtvarného umění v Ostravě, p. o.
Jurečkova 9, 702 00 Ostrava | www.gvuo.cz
ISBN 978-80-904096-5-1
ISBN 978-80-85091-97-7
10 otázek pro Roberta Konieczneho
Kdyby existovala ta možnost, volil byste v příštím životě stejnou profesi?
To si nejsem úplně jist. Záleželo by také na tom, kde bych se narodil. Profesně působit v Polsku jako architekt není snadné, zvláště když chceme realizovat něco zajímavého. I takového bezmezného nadšence, za kterého se považuji, může věčný boj s úředníky, klienty a dodavateli znechutit. Myslím si však, že v příštím životě, kdesi ve Švýcarsku nebo v Holandsku, by to mohlo být docela příjemné.
Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první práce?
Trojúhelníkový dům byl první realizací, kterou jsem navrhl společně s bývalou spolupracovnicí. Byl to tehdy dobrý nápad a tak jsem přesvědčen, že i dnes bychom jej navrhli na základě stejné myšlenky, ale jinak, protože je formálně již zastaralý. Svým řešením je ale nadčasový.
Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?
Svůj ateliér vedu skoro 10 let. Dlouho jsem pracoval intezivně, taky o víkendech. Není snadné to dnes hodnotit, protože jsem bydlel přímo v ateliéru. Nezávisle na tom, zda jsem seděl u rýsovacího prkna nebo u počítače, pořád jsem pracoval. Ale dnes se snažím věci dělat jinak, i když mí známí jsou přesvědčeni, že to stále přeháním.
Bez jakého vybavení byste si nedovedl představit svou práci?
List papíru, pero nebo tužka jsou pro mě nejdůležitější a samozřejmě také počítače, bez kterých by má firma nemohla existovat.
Jaký je váš oblíbený architekt?
Dominik Perrault, japonský ateliér SANAA (Kazuyo Sejima, Ryue Nishizawa) a určitě nemohu opomenout Rema Koolhaase.
Jakou stavbu nejvíce obdivujete?
Jsem přesvědčen, že taková stavba neexistuje a existovat nikdy nebude. Je to taky zřejmě o něco složitější problém, než volit nejkrásnější ženu světa.
Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?
Když jsme získali cenu za dům roku a další ocenění je to mnohem lepší. Dříve to bylo dost traumatické, dokonce chyběly prostředky na živobytí. Teď už má náš ateliér jméno.
Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěl projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér nebo nějaký výrobek?
V mém portfoliu chybí mnoho témat a tak je přede mnou i mnoho práce. Důležité je, aby zdraví sloužilo a pak se moje portfolio určitě zase o něco rozšíří.
Existuje ve vaší kariéře nějaká významná osobnost, která vás ovlivnila?
Bez podpory rodičů by ze mě architekt nikdy nebyl. Druhou důležitou osobou je pro mě Marlena, bývalá kolegyně. Lidi, s kterými jsem se při práci setkal a kteří mě ovlivnili je mnoho. Jsem přesvědčen, že obecně mám hodně štěstí. Můj známý a velmi dobrý architekt Jerzy Duda o mně tvrdí, že jsem člověk, který se umí objevit ve správnou dobu na správném místě.
Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?
Ať mí nejbližší včetně mě jsou zdraví a žijí co nejdéle. Pak vše bude fajn a mohu v klidu pracovat. Dále abych měl štěstí na zajímavá témata a mohl tvořit zajímavou architekturu. To je z větší části i smyslem mého života. Třetím přáním je, abych nikdy nevyhrál v loterii, protože pak bych asi ztratil veškerou motivaci pro další práci. Už bych nedělal nic.
[zdroj: archinews.cz / překlad Tadeáš Goryczka]