11. 3. – 11. 4. 2014 / Industrial Gallery, Záhradní 1282/10, Ostrava
Člověk žije v současnosti, avšak odrazy minulosti nějakým způsobem přetrvávají a dostávají se do míst, ve kterých žijeme, přirozeně v architektuře, urbanismu a ve vzpomínkách, které protínají náš současný život a určují směr naši budoucnosti.
Osobní paměť je něco jiného, individuálně si člověk pamatuje, selektuje a ukládá i méně důležité momenty života. Autor hledá místa paměti, hledá svoji osobní paměť a vytváří tím tak nové vjemy, které si bude také pamatovat.
Jak říkal autorův oblíbený francouzský malíř Paul Rebeyrolle : „Co se děje ve světě, se mi jeví jako mnohem dramatičtější a silnější než jakýkoli obraz, který může být v porovnání opravdu marným. Ale pro mě jako malíře je to jediný způsob, jak mohu žít. Maluju každý den, ale zajímá mne, zda netrávím tolik času přemýšlením o životě a životních podmínkách lidí, než o malování. Myslím si, že tyto dvě posedlosti, jedna pro malování, druhá pro soudobé dějiny jsou pro mě stejně důležité.“
Právě tento citát odráží Morelův způsob kresby a malby. Fascinace průmyslovými pustinami, které reflektují proměny soudobých dějin, dávají impuls k hledání mutací a transformací naší společnosti. Specifické prostory, které měly svou funkci a život jsou nyní opuštěné, uvrženy v chaos.
Julien Morel využívá reprodukce, ať už jsou to architektonické plány, technické knihy, mapy či návody k použití. Jedná se o signifikantní záznamy, které jsou poznamenány určitou historií. Autora oslovuje setkání reálného archivu a jeho vlastní setkání s těmito objekty. Právě kresebným zásahem do pevně stanovených plánů z minulosti, nanáší novou vrstvu a tvoří tak obraz, novou paměť. Autora zajímá mísení, bod střetu těchto dvou přístupů a rušení hranic, nabízí se mu tak nový objekt, nová paměť – mýtus, legenda.
Statut výsledného díla nese obraz právě tři časové linie – minulost, současnost a budoucnost. Zpochybňuje tedy původní signifikantní záznam z historie. Do harmonie staví dva naprosto odlišné přístupy. Jemnost architektonické kresby, která je realizována pomocí techniky a uvolněnou kresbu tuší, která působí velmi lehce a nahodile. Intelektuální proces dává vznik estetickému dílu, které právě obsahuje paměť z pamětí. Nejedná se tedy o pouhé klasické ztvárnění objektu, ale o pozůstatek archivního dokumentu, jakousi relikvii.
Další informace: http://www.industrialgallery.cz/vystavy/julien-morel-mythe/