Slezské divadlo, Opava / 20. 5. – 30. 6. 2016

Operní divadlo A.Dvořáka a DJM v Ostravě, divadlo v Mostě, Slezské divadlo v Opavě a návrh na koncertní síň Janáčkovy filharmonie v Ostravě jsou těžištěm profesního života architekta Ivo Klimeše.

Režisér a pedagog JAMU Zbyněk Srba po zkušenosti z inscenační práce v jevištním prostoru mosteckého divadla prohlásil : „V Mostě vznikla jedna z nejfantastičtějších budov i jevišť v této republice. Ten jevištní prostor je zjevení …“

„Budova jako socha. Obcházet ji, to je zážitek sám o sobě. V centru divadlo září – svým tvarem, svou barevností a především svou zdrženlivou, vysokou architektonickou kultivovaností, která osvědčuje obdivuhodnou nadčasovost – jako výjimečná perla v centru města …“

(Radomíra Sedláková – P.Frič : 20. století české architektury)

Další informace: Ivo Klimeš: Architektura a divadlo / Sokolská 26 Ostrava / 2015

IVO KLIMEŠ — ARCHITEKTURA A DIVADLO

Doc. Ing. arch. Ivo Klimeš
Narozen 3. 4. 1932 v Opavě

V roce 1957 ukončil studia na Fakultě architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně Od roku 1957 pracoval jako architekt v ostravském Stavoprojektu, od roku 1991 ve svobodném povolání, specializoval se hlavně na divadelní budovy Výstava představuje tvorbu architekta Iva Klimeše a upozorňuje na výjimečné kvality jeho architektury, zejména architektury divadelních budov, jejich novostaveb i rekonstrukcí – nové Divadlo v Mostě, ostravské Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo v Opavě.

V Klimešově tvorbě hrála významnou roli jeho generační příslušnost k vlně mladých progresivních poválečných architektů, mezi nimiž se vyhranil jako svébytný tvůrce, zaměřený na problematiku divadelních staveb. Pro jeho profesní dráhu byla specifická úspěšná účast v mnoha architektonických soutěžích. Klimešovy soutěžní návrhy divadel přinesly pokrokové návrhy variabilních divadelních prostorů umožňujících nové inscenační postupy. K realizaci tohoto experimentu došlo v případě nového mosteckého divadla, které ve své době nemělo díky architektonickému i technickému řešení u nás obdobu.

Pozoruhodnou součástí tvorby architekta Klimeše je i jeho výtvarná činnost a hojná spolupráce s předními výtvarníky. Výtvarná díla a jejich zapojení do architektury jsou v díle Iva Klimeše velmi výrazným akcentem. Architektura Iva Klimeše vytvářela a vytváří prostor pro další umělce a na ně navazující odborné profese (režie, herectví, scénografie, výtvarné umění, divadelní kritika, historie architektury a divadla). Výstava si dává za cíl vedle představení divadelní architektury Iva Klimeše propagaci architektury obecně jako rámce uměleckého a kulturního života v Opavě.

Vystavením Klimešova díla chceme podpořit odbornou debatu o hodnotách historické i soudobé architektury a upozornit na významnou úlohu kvalitní architektury při vytváření obrazu města.

Čtyři divadla Iva Klimeše:

1967 Přestavba operního divadla v Ostravě

Projekt přestavby a přístavby stávající divadelní budovy, stavba v letech 1969-1971, realizováno jen částečně. Původně Městské divadlo v Ostravě, architekt Alexandr Graf, (1907), v letech 1948-1989 Divadlo Zdeňka Nejedlého, v současnosti Divadlo Antonína Dvořáka. Nerealizovaný návrh čelní fasády divadla reprezentovaný fotografií modelu zařadil historik architektury Felix Haas do publikace Architektura 20. století. Další přestavba divadla proběhla v letech 1999-2000 (Arkos, Josef Havlíček) a novostavba provozní budovy divadla naproti zadnímu průčelí v letech 2001-2002 (Arkos, Josef Havlíček a Vít Klimeš).

1967 – 1968 Divadlo v novém Mostě

Veřejná celostátní anonymní soutěž na ideový návrh divadla v novém Mostě proběhla v letech 1967-1968, návrh Iva Klimeše byl odměněn 1. cenou. Na celostátní přehlídce architektonických prací 1968–1969 byl návrh oceněn 3. cenou v kategorii Projekty. Přípravná dokumentace se zpracovávala do roku 1976, projektová dokumentace od 1978 (projekty úvodní, prováděcí, interiéru, hlavní inženýr projektu, autorský dozor; spolupráce Václav Filandr, Antonín Kozák, Břetislav Bosák), stavba začala v roce 1979. Divadlo bylo uvedeno do provozu roku 1985 pod názvem Divadlo pracujících v Mostě (dnešní název Městské divadlo v Mostě).

1976–1980 Divadlo Jiřího Myrona v Ostravě

Přestavba původní budovy Národního domu po ničivém požáru v r. 1976, projekt z let 1978– 1980 (spolupráce Ivo Šlosar, prováděcí projekt Hynek Váňa). Interiéry divadla navrhl Radim Ulmann včetně designu zařízení a divadelních křesel. Stavba proběhla v letech 1980–1986.

1989–1992 Slezské divadlo v Opavě *

Rekonstrukci a přestavbu divadelní budovy navrhl Ivo Klimeš. Autorem obnovy a repliky novorenesanční fasády byl architekt Tomáš Šantavý (1993-1995). Divadelní křesla navrhl Radim Ulmann. Ivo Klimeš se zabýval otázkou zlepšení technického vybavení divadla a prostorového rozvržení hlediště a jeviště. I v Opavě usiloval o přiblížení herecké akce divákovi, takže otevřel postranní lóže prvního pořadí směrem ke scéně, aby je bylo možné využít pro rozšíření inscenačních možností. Navrhl také nové uspořádání foyeru, otevřel jej světlíkem a zpřístupnil novými schodišti. Tehdy byla snížena kapacita divadla, čímž se uvolnily komunikace a zvětšil se prostor mezi jednotlivými řadami sedadel v hledišti. Křesla pro hlediště divadla navrhl Radim Ulmann. Otázka pojetí fasád zůstávala stále otevřená. Navzdory historizujícímu výrazu interiérů patřil Ivo Klimeš svým zaměřením k modernisticky orientovaným architektům, kteří uvažují především o vnitřním uspořádání, funkčním rozvržení, provozu, prostoru, nikoli primárně o obálce stavby. Oproti své první realizaci úpravy divadelní budovy v případě ostravského Divadla Zdeňka Nejedlého, kdy chtěl nahradit klasicizující průčelí abstraktní reliéfní hmotovou skladbou, zde měl řešit restituci historické novorenesanční podoby divadla. Rozhodly o tom společenské změny po roce 1989 a veřejné mínění. Zatímco v šedesátých letech se česká společnost vyrovnávala s následky stalinismu, na přelomu osmdesátých a devadesátých let převažovala představa o údajném navazování na přetrženou kontinuitu. Tu měla navodit obnovená novorenesanční fasáda, odvozená podle úprav provedených po požáru divadla v roce 1909. Na základě objednávky Stavoprojektu Ostrava zpracoval architekt Tomáš Šantavý z Prahy na jaře 1993 návrh obnovy historických fasád opavského divadla. Fasády byly dokončeny v roce 1995. Dokonalá restituce fasád nebyla ovšem možná, neboť se změnily dispoziční a prostorové vztahy. Současně převážil postoj, který neuvažoval v intencích piety či přísného historismu. Z formálního hlediska se projekt sice držel novorenesančního formového aparátu a snažil se obnovit původní vzhled budovy. Na druhou stranu změněné vztahy otvorů, odlišné pojednání plochy zdí a nejspíš i volné zadání a jistá benevolence vedly k výslednému stavu. Současná podoba budovy Slezského divadla vypovídá mnohé o identitě současné Opavy a zdejších obyvatel. Ačkoli předkové většiny obyvatel Opavy sem přišli až po roce 1945, silně se identifikovali se svým městem. Podobně je to i s utvářením divadla. Ačkoli převážil záměr obnovit podobu divadla z přelomu 19. a 20. století, tedy podobu, jakou mu vtiskla novorenesanční přestavba, výsledek přesný není. Přitom uskutečněná obnova fasád divadla i se všemi odchylkami a chybami oproti kánonu přísné renesance, byť jeto bizarní, lépe odpovídá realitě města zasaženého válečným kataklyzmatem a posléze nově dosídleného za výrazně odlišných podmínek. Z hlediska tvorby Iva Klimeše je třeba oddělit restituci fasády, provedené za spolupráce s výše zmíněným pražským architektem Tomášem Šantavým, v interiérech se odrazila postmoderní estetika. Z dispozičního a prostorového hlediska se zde objevily osvědčené motivy autorovy tvorby včetně kruhového světlíku, oválných schodišťových zrcadel nebo snahy o propojení divadelního prostoru mezi divákem a hercem, byť posledně uvedený bod po nedávných úpravách již patří minulosti.

Eva Špačková

* Text o Slezském divadle v Opavě je zpracován podle knihy Svět architektury a divadla, architekt Ivo Klimeš. Praha: Grada, 2014.