Rafi Segal: ARCHITEKTURA: KONCEPCE A TVARY / Galerie architektury Brno

Galerie Architektury Brno / 2. – 24. 4. 2015 / Vernisáž 1. 4. 2015 v 18.00 hodin / přednáška 1. 4. 2015 v 15.00 hodin

Galerie Architektury Brno představí v rámci festivalu ARCHIKULTURA 2015 další dílo vlivného architekta a urbanisty americko-izraelského původu Rafaela Segala.

Výstava pod názvem RAFI SEGAL: ARCHITEKTURA: KONCEPCE A TVARY mapuje průřez díla tohoto významného architekta a vývoj jeho navrhování z předešlých let tvorby, prostřednictvím kreseb, fotografií, modelů nebo studií, které galerie vystaví.

„Rafael Segal se do povědomí veřejnosti zapsal jako spolupracovník slavného architekta Zvi Heckera, s nímž společně navrhl pro Tel Aviv budovu Palmach Muzea. Asi nejhlasitěji ale rezonovalo jméno Rafaela Segala světovými médii v souvislosti s projektem Národní knihovny Izraele v Jeruzalémě,“ uvádí ředitel Galerie Architektury Gabriel Kurtis.

Návrh Rafiho Segala zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, ale po hlasitých politických kontroverzích byl Segalův návrh ze soutěže vyloučen. „Je to definitivně ztráta pro Jeruzalém, ztráta pro civilizovanou společnost a tragická připomínka, jak křehká je práce architekta, zhodnotil konotace, které soutěž provázely, architekt Zvi Hecker.

RAFI SEGAL – architekt, urbanista a vědec Rafi Segal vystudoval architekturu na Technionu v Izraeli, kde obdržel inženýrský titul M. Sc. Doktorské studium absolvoval na univerzitě v Princetonu. V letech 1992–2000 pracoval se Zvi Heckerem na projektu muzea historie Palmachu v Tel Avivu. Později založil vlastní kancelář, která po nedávné reorganizaci vyhrála mezinárodní soutěž na projekt Národní knihovny Izraele v Jeruzalémě. Práce kanceláře sídlící v současné době v USA zahrnují projekty a výzkum v oblasti architektury a urbánních řešení. Jeho texty a výstavy, mezi jinými Cities of Dispersal (Rozptýlená města, 2008), Territories: Islands, Camps and Other States of Utopia (Území: ostrovy, tábory a další utopická místa, 2003) a A Civilian Occupation (Civilní okupace, 2003) měly nesmírný vliv na sociálněpolitické diskuze o současném urbanismu. Segal vyučoval architekturu a urbanismus na MIT, na škole pro absolventy studia designu na Harvardu, na newyorské architektonické škole Cooperovy unie a v současné době vyučuje na škole pro absolventy studia architektury, plánování a ochrany památek GSAPP na Kolumbijské univerzitě.

Galerie Architektury Brno se do festivalu ARCHIKULTURA 2015 letos zapojí poprvé. Jedná se ale již o sedmý ročník toho festivalu, který vyrostl z ostravské aktivity Galerie výtvarného umění Ostrava a Kabinetu architektury Ostrava do celostátní akce věnující se prezentaci současné architektury.

Výstava bude zahájena za osobní účasti architekta Rafiho Segala ve středu 1. dubna 2015 v 18.00 hodin v prostorách Galerie Architektury Brno.

Součástí programu výstavy je přednáška Rafiho Segala, která se uskuteční před vernisáží dne 1. dubna 2015 v prostorách auly A310 Fakulty architektury VUT v Brně v 15.00 hodin.

Výstava bude otevřena denně od 10. do 18. hodin do 24. dubna 2015. Výstavu pro české diváky připravili ostravský Kabinet architektury a Galerie výtvarného umění Ostrava ve spolupráci s Galerií Architektury Brno.

Rafi Segal: Úvodní slovo k výstavě

Architektura je umění dát tvar prostoru, v němž žijí lidé. Jako taková odráží způsob chápání světa (a ukazuje možnosti, jak se k jeho pochopení stavět). Architektura pro mě začíná pozorováním fyzického, sociálního a zejména urbánního kontextu projektu. Pozorování probíhá stále a provází celý proces tvorby projektu jako aktivní způsob myšlení, a to především pomocí náčrtů. Náčrty jsou v tomto procesu velmi užitečný nástroj, neboť vyřazují to, co je nepotřebné, a zdůrazňují všechno důležité. Linie nemají hloubku a obrázky nemusí být konečné. V určitém bodě je ustanovena koncepce a rodí se myšlenka, jež uvede do pohybu proces vedoucí ke tvaru. Do tvaru se pevně vrývají vztahy a pozorování, které se sloučily v tvůrcově mysli. Jakmile se začne tvar poměřovat s architektonickým měřítkem, narazí na odpor. V té chvíli by měl architekt přijmout překážky a omezení, jež mu klade realita stavby, protože mu to může přinést nové podněty a pomoci lépe definovat projekt.

Když začínám s projektem, ptám se: Jak může mít místo prospěch ze stavby, která se na něm má postavit, a jak může mít stavba prospěch z místa, na němž má být postavena? Pak se zabývám programem. V průběhu doby se program stavby mění rychleji než její tvar.

Takové otázky vedou k jistému vyjednávání mezi stavbou a místem, mezi hmotou a prázdnem. Mezi prvním vyjádřením ideje a jejími dalšími iteracemi, jež se snaží vyhovět omezením daným realitou. Obě protilehlé síly přitom zůstávají dominantní, zároveň se však podporují. Je to nejpříznivější poloha, jak dospět k dobré architektuře.

Fotografie z výstavy v ostravském Kabinetu architektury v roce 2014:

Share Button