Přednáška: Damjan Prelovšek – Oscar Niemeyer / Kabinet architektury Ostrava

20. 3. 2009 / Kabinet architektury / Dům umění Ostrava / přednáška

 

PhDr. Damjan Prelovšek se narodil 18. února 1945 v Lublani. Po ukončení studia na gymnáziu v roce 1965 studoval na Lublaňské univerzitě dějiny a dějiny umění. Po absolvování univerzity v roce 1969 obdržel Herderovo stipendium ve Vídni, kde působil především u profesorky Renate Wagner Riegerové. V roce 1977 pak získal titul doktor filozofie, a to prací o Plečnikově vídeňské tvorbě.

Od roku 1971 byl Damjan Prelovšek zaměstnán v Institutu dějin umění Slovinské akademie věd, jehož se stal v roce 1995 ředitelem. V roce 1972 zastupoval tehdejší Jugoslávii na Olympiádě v Mnichově ve vodním slalomu. V letech 1990 a 1991 pak jako hostující profesor učil na univerzitě v rakouském Salcburku a v roce 1992 také na Středoevropské univerzitě v Praze a na College for New Europe v Krakově. Od roku 1992 je členem Evropské akademie věd a umění, která sídlí v Rakousku. V letech 1998–2002 působil jako velvyslanec Republiky Slovinsko v Praze. V současné době (od roku 2006) je generálním ředitelem Ředitelství pro kulturní dědictví na Ministerstvu kultury Slovinské republiky.

Damjan Prelovšek se ve své tvorbě zabývá především dějinami slovinské architektury a umění nového věku, zvláště dílem architekta Josipa Plečnika, o čemž svědčí i velké množství článků uveřejněných ve slovinských a zahraničních odborných časopisech. Jako odborný poradce a iniciátor stál u zrodu téměř všech výstav, které se týkaly právě prací Plečnikových, např. v Paříži v roce 1986 nebo v roce 1996 v Praze.

Je autorem výstavy Architekt Oscar Niemeyer, Brasília.

 

Bibliografie – výběr:

Josef Plečnik: Wiener Arbeiten von 1896 bis 1914, Vídeň 1979 (druhé doplněné vydání 1986).

Ljubljanski baročni arhitekt Candido Zuliani in njegov čas, v: Razprave SAZU, č. XVI, Lublaň 1986, str. 69–134.

Josef Plečnik 1872–1957, architectura perennis, Sacburk 1992 (anglické vydání Yale University Press New Haven, Londýn 1997; české vydání Era group, Šlapanice 2002; italské vydání Mondadori Electa, Miláno 2005).

Žale arhitekta Jožeta Plečnika, Lublaň 1992 (anglické vydání Žale by architect Jože Plečnik); spoluautor Vlasto Kopač.

Architectura perennis, Napori, Lublaň 1993 (doprovodný svazek k reprintu obou Plečnikových knih).

Ljubljanska arhitektura Hribarjevega časa, v: Vincenc Rajšp (ed.), Grafenauerjev zbornik, Lublaň 1996, str. 597–606.

Vodnik po arhitekturi: Plečnikova Ljubljana (1996), Plečnikova Slovenija (1997), Plečnik v tujini (1998); spoluautoři Andrej Hrausky a Janez Koželj.

Baročna umetnost na Slovenskem, v: Nataša Golob (ed.), Umetnost na Slovenskem. Od prazgodovine do danes, Lublaň 1998, str. 147–183.

Stavbarstvo 19. stoletja in iskanje narodne identitete, v: Nataša Golob (ed.), Umetnost na Slovenskem. Od prazgodovine do danes, Lublaň 1998, str.245–260.

Plečnikova sakralna umetnost, Koper 1999.

Semper and Viennese Architecture ca. 1900, v: Centropa a journal of central european architecture and related arts, New York 2002, sv. 2, č. 2, str. 89–99.

Josef Hoffmann in Wagnerjeve šola, v: Acta historiae artis Slovenica, Lublaň 2003, str.141–150

Natečaj za Zacherlovo hišo na Dunaju, v: Acta historiae artis Slovenica, Lublaň 2003, str.137–156.

The Role of Applied Arts in the Work of the Architect Jože Plečnik, v: Centropa a journal of central european architecture and related arts, New York 2004, sv. 4, č. 3, str. 243–253.

Jože Plečnik. Dunaj, Praga, Ljubljana, Lublaň 2006; spoluautoři Andrej Hrausky a Janez Koželj.

Ideový základ Plečnikovy tvorby, str. 89–104; Plečnik a Semper, str. 209–214; Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze, str. 565–579; Faktografický přehled Plečnikova díla na Pražském hradě a v Lánech (spolu s Věrou Malou), str. 605–625; v: Josip Plečnik – architekt Pražského hradu, Správa Pražského hradu, Praha 1996.

Antonín Engel. Konzervativní modernista, v: Architekt, Praha 2000, č. 2, str. 84–86.

Architekt Josip Plečnik – práce pro prezidenta Masaryka, Pražská edice, Praha 2001.

Kotěrovo vídeňské období. Semper, Wagner, Plečnik, v: Jan Kotěra 1871–1923, Kant/Obecní dům, Praha 2001, str. 73–93.

Kotěra/Plečnik. Korespondence, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Praha 2002; spoluautor Jindřich Vybíral.

Památková péče a slovinské dějiny umění, v: Regnum Bohemíae et Sacrum Romanum Imperíum (sborník k poctě Jiřího Kuthana), Praha 2005, str. 409–423.

Sloup v Plečnikově architektuře, v: Aleš Mudra a Michaela Ottová (ed.), Ars vivendi. Professori Jaromír Homolka ad honorem, Praha 2006, str. 351–372.

Odkazy:

sl.wikipedia.org

Rozhovor s Damjanem Prelovšekem v časopise Reflex: HLEDÁNÍ ROVNOVÁHY

Share Button