MS Deník: Brusel… na Ostravsku

Brusel… na Ostravsku, MS Deník, 8. 7. 2015, s. 8

Od 26. června do 30. srpna 2015 je v Domu umění Galerie výtvarného umění v Ostravě k vidění výstava věnovaná stavbám bruselského stylu, a to jak těm, které ještě můžeme v našem regiónu objevit v původním stavu, tak i těm, které již z různých důvodů byly k nepoznání přeměny, či úplně zmizely. Pro přiblížení tématu výstavy kurátoři z Kabinetu architektury (Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec) a Národního památkového ústavu v Ostravě (Martin Strakoš) obohatili instalaci o dobový nábytek a užitkové předměty ze soukromé sbírky akademického architekta, herce a spisovatele Davida Vávry, jež je široké veřejnosti především znám jako spoluautor a zasvěcený průvodce úspěšných televizních seriálů Šumná města a Šumné stopy. K modré sklolaminátové skořepinové židli designéra Miroslava Navrátila, která je nepřehlédnutelnou součásti výstavy, napsal tento komentář: Židle Architektura EXPA 58, nazývána Brusel, je velice šťastná a silná stopa v dějinách Československého umění ve 20.století.Bylo po strašné válce, ba i po temných stalinistických 50tých letech. Řemeslná dovednost první republiky však nebyla zapomenuta.

S letem Lajky se začala rodit kosmická generace. Věřilo se, že v roce 2005 si děti nejen budou mít kde hrát, ale že se z rakety podíváme Pánu Bohu do obličeje. A v té době jako symbol technického pokroku byla vylisována první sklolaminátová sedačka, která pomyslně vytlačila Jurije Gagarina z objetí zemské tíže vzhůru do kosmu, jak trefně poznamenal architekt Igor Dřevíkovský.

Různobarevná plastová židle přinášela pohodlí v tramvajích, byla osazována jako sedačka na fotbalové stadiony, kde mnohdy slouží dodnes, tvořila dominantu kolem žíhaných bakelitových stolů v téměř všech rodinných jídelních sestavách. A proto, že židli člověk nalézal na řadě míst, ba i u sebe, měl všude důvěrný pocit domova. Kdo ve vlastním bytě seděl na modré i v tramvaji opět použil modrou, pokud si zrovna nevybral červenou, neboť se mohl řídit heslem Pabla Picassa: „Když nemám modrou, maluji červenou“. Pablo Picasso jako ten, kdo namaloval holubici s ratolestí pro časopis francouzských komunistů L’humanité byl v socialismu tolerován, nikoliv však jeho veškeré dílo. Židle,která se zjevila na výstavě v Ostravě má téměř historii jako lidský život. Nejprve doplňovala tři desetiletí své tři sestry v řadovém domku v úřednické zástavbě Spořilova. V konci 80tých let se stala herečkou, ztvárnila jímavou roli jedinečného solitéru v představení divadla Sklep „Míč, aneb Vlasta vypravuje“, kde dobové předměty měly stejný význam jako živí herci. Po derniéře představení několik roků odpočívala na jihočeské půdě a po deseti letech soustředění se vrátila do středu zájmu. Stala se doprovodnou dekorací přednášky o Expu Brusel 58, zúčastnila se natáčení v NTM v Praze a své důstojné místo si našla také ve vinohradském arkýři a odtud se rozjela i do Ostravy. Že se ji nechtělo na tak dlouhou cestu, jasně vyplynulo z toho, že během stěhování za sebou zabouchla dveře s klíčema uvnitř, takže transport skončil klíčovou službou s nočním příplatkem. Trochu se obáváme co, bude vyvádět po návratu z Ostravy.

David Vávra


Autorem fotografií užitých v článku je Antonín Dvořák.

Share Button