Markéta Radová: I Ostrava má svůj klenot – Bachner / MF Dnes, 5. 5. 2014

Obchodní dům Horník mnozí míjejí bez povšimnutí, přitom jde o jednu z nejvýznamnějších staveb v Ostravě. Zástupci Kabinetu architektury se budovu navrženou slavným Erichem Mendelsohnem snaží dostat do všeobecného povědomí.

Praha má Hradčany nebo tfeba Můllerovu vilu, Brno Petrov či například vilu Tugendhat, a Ostrava? I ona nabízí špičkovou architekturu. A nejen v podobě technických památek. Stačí zmínit Šlapetovu vilu v blízkosti Bazalů nebo třeba obchodní dům Horník, bývalý Bachner.

Právě ten patří ke skutečným unikátům.

Je totiž jedinou budovou, kterou na někdejším československém území na počátku třicátých let minulého století navrhl světoznámý architekt Erich Mendelsohn.

Zatímco ještě před pár lety o tom věděla spíš jen úzká skupina zasvěcených, dnes si význam domu uvědomuje stále víc lidí.
„Rozhodně můžeme být hrdí na to, že v Ostravě Erich Mendel-sohn zanechal svou práci,“ podotkl architekt Tadeáš Goryczka, který spolu se svým kamarádem, výtvarníkem Jaroslavem Němcem, před časem založil Kabinet architektury působící na půdě ostravské Galerie výtvarného umění a usiluje mimo jiné o rozšíření věhlasu Mendelsohnovy tvorby.

„Virtuální vnučka“ architekta navštívila Ostravu

Minulé pondělí coby součást festivalu Archikultura zástupci Kabinetu uvedli v kině Vesmír křest knihy s názvem Erich Mendelsohn – ze života spojený s autorským čtením a přednáškou autorky, německé kunsthistoričky Iry Heinze-Greenberg, již experti, ale i architektovi potomci označují za „virtuální vnučku Ericha Mendelsohna“. To pro její hluboké vědomosti o architektově tvorbě i soukromí. A návštěvníci kina si užili ještě jednu lahůdku – českou premiéru v cizině ceněného filmu režiséra Duki Drora Neochvějné vize Ericha Mendelsohna.

Jen pro zajímavost. Zmínénou knihu původně vydalo polské nakladatelství Borussia v takřka kapesním formátu. Teď ale zásluhou Kabinetu architektury vychází v reprezentativnější, česko-německé podobě se spoustou obrazových příloh. „Před časem jsme Itě Heinze-Greenberg ukázali Ostravu a ona byla městem nadšená. Rozhodla se i na základě toho rozšířit původní knihu o tři kapitoly,“ prozradil Tadeáš Goryczka.

Na tvorbě Ericha Mendelsohna ho fascinuje krom jiného fakt, že se uměl oprostit od dobových stylů, jako byly art deco či secese, což prokázal hned v úvodu své tvorby v návrhu expresionistické Einsteinovy věže, ale třeba i jeho příklon k elegantní a Čisté architektuře, která je moderní i dnes.

Funkce a dynamika, to byly dva základní pojmy, jimiž se Mendelsohn v tvorbě řídil a které jsou patrné třeba i v návrhu obchodního domu Bachner později přejmenovaného na Horník.

Tvorba Ericha Mendelsohna dokonce inspiruje i tvůrce z jiných odvětví než architektury. Ostravská galerie Sokolská 26 třeba nedávno uvedla takzvané archilimy, tkané obrazy od Tadeusze Sawy-Borystavského, který námět na vzory čerpá z architektury včetně té od Mendelsohna.

„Chceme přinášet inspiraci“

Zástupci Kabinetu architektury se přirozeně nezaměřují jen na ‚ prezentaci tvorby Ericha Mendelsohna, ale i jiných architektů Či třeba designérů. „Chceme, aby se lidé seznamovali s něčím inspirativním, a to zábavnou i poučnou formou. Aby si třeba – až půjdou z výstavy domů – řekli: Mámo, tu kuchyň předěláme trochu jinak, inspirujeme se tím, co jsme viděli,“ podotkl Tadeáš Goryczka a dodal: „Chceme, aby si lidé uvědomovali, že kvalita prostoru kolem nich se odvíjí od společnosti, ve které žijí, a že si třeba i proto musí volit osvícené úředníky.“

Přestože obchodní dům Horník patří k unikátům, v poslední době pustne, je poloprázdný a majitel se ho snaží prodat. Podobně jsou na tom i mnohé další domy v centru Ostravy. Co by na to říkal Erich Mendelsohn?

„Asi by z toho byl velmi smutný a připomínalo by mu to dobu předválečné krize. Ostatně i my zde zažíváme jistou krizi. Na druhou stranu by zřejmě jako člověk funkční a dynamický řekl: je to šance zastavět centrum něčím kvalitním,“ zamyslel se Tadeáš Goryczka.

Markéta Radová

Share Button