Elblong : Ostrava = !¿! / Výstavní síň Sokolská 26

4.–26. 4. 2013 / vernisáž 4. 4. 2013 v 17.00 hod. / Výstavní síň SOKOLSKÁ 26 / CKV / Centrum kultury a vzdělávání Moravská (http://ckv-ostrava.cz)

Výstava je připravená elblonskou Galerii EL a jeho českým partnerem, Kabinetem architektury, pro Výstavní síň Sokolská 26 a Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava p.o. Výstava je pořádána v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění ARCHIKULTURA 2013.

Snahou organizátorů výstavy je, aby vizuálně v jejím rámci zazněl dvojhlas, který by vycházel ze srovnání využití výtvarných objektů ve veřejném prostoru města Elblongu v letech 1965 až 2012 a ze zkušeností ostravských Mezinárodních symposií prostorových forem, které proběhly v letech 1967 až 1969 a také v období 1993 až 1994.

Případ obou měst lze chápat jako dokonalý příklad snahy realizovat modernistickou a výtvarnou utopii, jež vycházela z totožných pohnutek: monumentální kovová plastika byla umísťována do veřejného prostoru s cílem vyjádřit myšlenku pevného propojení práce dělníka a umělce. V obou případech provedení objektů prováděly tamní závody těžkého průmyslu, v Elblongu to byl podnik na výrobu turbín ZAMECH a v Ostravě zázemí zajišťovaly Vítkovické železárny.

Přestože vždy zde byl kladen hlavní důraz na ideologickou podstatu, čili v první řadě nikoliv na aspekt výtvarný, jsou si jak elblonská Bienále prostorových forem (Biennale Form Przestrzennych w Elblągu), tak ostravská Symposia prostorových forem přirozeně velmi blízká s ohledem na jejich významný společenský dopad skrze realizace umění, de facto, charakteru „ veřejného“ a to nejen svou manifestací postkonstruktivních principů, ale také skrze jejich edukační význam a všeobecný dopad na nejširší společenské vrstvy.

Z perspektivy polských dějin umění Biennale Form Przestrzennych w Elblągu otevřelo diskusi na téma přítomnosti umění ve veřejném prostoru. Pouze a jedině v roce 1965 bylo zrealizováno až 50 objektů a nikde doposud ani v Polsku, a ani ve světe, až na pár vzácných výjimek, není možné obdivovat výsledek takto výjimečně kompaktního a důsledně uskutečněného uměleckého záměru, který i po uplynutí téměř padesáti let od jeho vzniku úspěšně odolává urbanistickému rozvoji města. Ostravský experiment, uskutečněný o dva roky později než ten elblonský, je popravdě skromnější ve smyslu rozsahu (během prvního symposia bylo realizováno totiž pouze 8 objektů), ale dovolím si tvrdit, že z hlediska technického provedení jednotlivých prací šlo pokus více vyzrálý.

V rámci výstavy bude mimo jiné prezentována řada fotogramů dvou autorů z Elblongu a to od Rafała Kotyły a Dominika Żyłowského, kteří již delší dobu realizují autorský projekt „Elbląskie Formy Przestrzenne w fotografii”(Elblonské prostorové formy ve fotografii). Jak tvrdí sami autoři, aby bylo možné využít plně potenciál celého souboru monumentálních plastik v jejich městě, je nesmírně důležité objevovat je znova a nahlížet na ně jako na umělecká díla. O hodnotě uměleckého díla nerozhodují pouze momentální názory běžných kolemjdoucích, anebo pohled profesionálních kritiků umění, ale také to, zda díla nabízejí možnost jejich citace a interpretace, zda mají potenciál inspirovat jiné umělce a zda jsou podnětem ke vzniku jiných prací. Fotografie vysoké estetické úrovně, jež vznikly v rámci jejich spolupráce, představují prostorové formy způsobem výjimečným a doposud nikdy takto nezprostředkovaným. Jde o velmi zdařilý pokus o navázání originálního dialogu s objekty z elblonské venkovní galerie.

Jak v případě Elblongu, tak rovněž u ostravského experimentu nelze než konstatovat, že nebyl a není dostatečně stále využíván potenciál prostorových forem jak v oblasti rozvoje turistiky, či zvyšování kulturního povědomí ve veřejnosti, tak rovněž na poli budování pozitivního vnímání obrazu města a podpoře vzniku příležitosti, jak se s městem přirozeně identifikovat a přispět tak k budování kvalitnějších společenských vztahů.

Tato výstava není odpovědí na otázky, proč jsme svědky takového stavu věcí a proč tomu takto je? Ale rozhodně může být drobným příspěvkem k diskusi a podnětem k dalším otázkám: Jaké je umění kolem nás? Jaké umění by mělo být v naších městěch?

Jarosław Denisiuk

Share Button