Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu / Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Atrium Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Sněmovní 4, Praha 1 – Malá Strana) / 7.–25. ledna 2019
Slavnostní setkání s výstavou se uskuteční v pondělí 21. ledna 2019 od 16.00 hodin (Vstup pouze pro zvané hosty)

Výstava vznikla v roce 2015 z iniciativy Institutu pro turistiku (Institut za turizam) v Záhřebu,
Státního archívu (DARI) v Rijece a Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Autorkami výstavy
jsou Jasenka Kranjčević (Institutu pro turistiku v Záhřebu) a Mirjana Kos (Chorvatské muzeum
turistiky v Opatiji). Představení tématu české veřejnosti inicioval Kabinet architektury v Ostravě,
spolupořadatel výstavy v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Kurátory výstavy
jsou Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec. Výstavní činnost Kabinetu architektury v roce 2018
finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava
a Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.

Záštitu nad výstavou převzal 1. místopředseda Poslaneckého klubu Pirátů
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Lukáš Černohorský,
vedoucí Stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Ondřej Polanský
a vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny pan Jan Morávek


Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu / Češki arhitekti i početci turizma na hrvatskom Jadranu / Czech Architects and The Beginnings of Tourism on The Croatian Adriatic Coast

Výstava více než dvaceti koláží z projektů, skic a fotografií přibližuje architektonické objekty sloužící na počátcích turistickému ruchu na chorvatském pobřeží. Jedná se o hotely, vily, úpravy nábřeží, či pláží, které navrhli čeští, anebo s českými zeměmi úzce spjati architekti pro oblast chorvatského Jadranu.

Návštěvník výstavy se tak seznámí s díly autorů, mezi nimiž jistě zaujmou taková jména jako Jan Kotěra, Carl Seidl, Emil Králíček, Josef Schulz, Adolf Loos, Josef Hoffmann a další, jež mnoho z nich bylo známo z úspěšného působení ve funkcí profesorů na významných školách v Praze a Vídní.

Kvalita vystavovaných projektů reprezentuje velmi vysokou úroveň a například projekt pro hotel v Opatiji z roku 1909 od architekta Jana Kotěry (později přestavěn) je pozoruhodný tím, že vytyčuje nové trendy, které se budou objevovat v navrhování architektury pro cestovní ruch posléze i v dalších projektech té doby. Expozice je zajímavá tím, že jsou zde poprvé takto souhrně a společně vystaveny projekty, jež pro chorvatskou pobřežní oblast navrhli architekti z českých zemí a výstava tak přinejmenším dokládá nemalý význam a přínos českých architektů pro rozvoj cestovního ruchu na Jadranu.

Počátky většího zájmu o Chorvatsko ze strany české veřejnosti lze pozorovat už během 19. století, ale skutečný zájem a rozmach nastává počátkem 20. století, kdy oblast cestovního ruchu je významně a pozitivně ovlivňována kontakty politickými, ekonomickými, taktéž z oblasti zdravotnictví, umění, sportu, etnologie a dalšími.

Vysvětlení zájmu českých turistů o Jadran má celou řadu důvodů a nelze je pouze vázat na touhu po pobytu v krásné přírodě a na úchvatném pobřeží. Nemalý význam zde hrály politické okolnosti jak i skutečnost, že v Praze roku 1888 byl založen Klub českých turistů, jehož členové s chutí organizovali výlety do různých částí Chorvatska.

Podrobnosti a dojmy z těchto cest jsou často popisovány v českých časopisech té doby. K výměně a spolupráci mimo jiné přispěl založený v Praze roku 1923 Balneologický výbor Jaderské stráže, který dohlížel na kvalitu tamních turistických míst, a také skutečnost, že v roce 1930 bylo uvedeno do provozu první letecké spojení jaderského pobřeží se zahraničím na lince Praha-Záhřeb-Susak, s využitím letiště v Grobniku. Byla tak umožněna rychlá a pohodlná přeprava zájemců z Československé republiky na Opatijskou riviéru, do oblasti Crikvenice a na Istrijský poloostrov.

Výstava Čeští architekti a počátky cestovního ruchu na chorvatském Jadranu dokládá přínos a podíl tehdejší české společnosti na rozvoji cestovního ruchu na pobřeží Jaderského moře, a to nejen investorů, projektantů, stavitelů ale v neposlední řadě taky našich turistů – a z pohledu chorvatské strany, přínosu a vkladu jejích hostů.

Výstava vznikla v roce 2015 z iniciativy Institutu pro turistiku v Záhřebu, Státního archívu v Rijece a Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Autory výstavy a katalogu jsou Jasenka Kranjčević (Institutu cestovního ruchu v Záhřebu) a kurátorka Mirjana Kos (Chorvatské muzeum cestovního ruchu v Opatiji). Představení tématu české veřejnosti inicioval Kabinet architektury, který ve spolupráci a s podporou GVUO a dalších institucí (Národní technické muzeum, Národní galerie, Národní památkový ústav, Vítkovice Tour, sdružení Šumná města a ČT) výstavu a katalog jazykově upravil, a obsahově aktualizoval a doplnil.

Seznam jmen architektů, jejichž díla bude možné shlédnout na výstavě:

Belohlavek August Johan / Blecha Matěj / Dryák Josip (Josef) / Harrach Johann Nepomuk von / Hoffmann Josef / Holey Karl / Janeček Gustav / Jelinek Vilhelm / Kalda Leo / Kotěra Jan / Keller Fritz / Králiček Emil / Kraus Rudolf / Kupelwieser Paul / Lehrmann Karl / Loos Adolf / Pařík Karel (Paržik Karlo) / Prokop August / Prokop Josef / Schulz Josef / Seidl Karl / Stibral Jiří / Tichý Adolf / Zima Alois

 


Overshadowed by the statistical data on annual arrivals and overnight stays of Czech tourists at the Croatian Adriatic coast lie the still insufficiently researched data that it was the Czechs who were among the first ones back in the days of the Austro-Hungarian Monarchy to discover the natural and cultural wonders of the Croatian coast, and consequently its tourism resources, not only as guests or investors, but also as designers.

At the end of the 19th and the beginning of the 20th century, when Czech tourists began arriving to the Croatian Adriatic coast, tourism was given serious consideration as a new social phenomenon. Insight into the press and literature of the time clearly shows that tourism was discussed from various aspects, questioning the propaganda, technical infrastructure in settlements, investments, organizations responsible for tourism planning, statistical data, hotel industry (hygiene, technology, categorization, design, etc.).

In the research of the history of tourism, tourism architectural heritage still remains an insufficiently researched segment. It was for this reason that the Institute for Tourism, in cooperation with the State Archives in Rijeka, organized several exhibitions to shed some light on tourism architectural heritage of our coast.

Czech architects designed hotels, villas, and bathing resorts all over the eastern coast of the Adriatic Sea (from Pula to Dubrovnik,) of which some were built, and some were not. By examining the catalogue it becomes evident that, from the beginnings of tourism, Czech architects significantly contributed to the development of tourism architecture.

Although this is an exhibition of tourism architectural heritage designed by Czech architects at the end of the 19th and the beginning of the 20th century, it undoubtedly contributes to the promotion of tourism at the Croatian Adriatic coast, the understanding of tourism heritage and the awareness of hotel architecture, as well as clearly presents the role of Czech architects in the development of tourism architectural ideas, providing a wellspring of ideas for contemporary tourism architecture.

U sjeni statističkih podataka o godišnjem broju dolazaka ili ostvarenih noćenja čeških turista na hrvatskom Jadranu leže nedovoljno istraženi podaci o tome da su baš Česi još u vrijeme Austro-Ugarske Monarhije među prvima otkrili prirodne i kulturne ljepote, a time i turističke resurse Jadrana, ne samo kao gosti ili investitori nego i kao projektanti.

U vrijeme kada češki turisti počinju dolaziti na hrvatski Jadran, potkraj 19. i početkom 20. stoljeća, ozbiljno se promišlja i o turizmu kao novoj društvenoj pojavi. Iz ondašnjeg tiska i literature vidljivo je da se o turizmu raspravljalo na različite načine, kroz pitanje propagande, tehničke infrastrukture naselja, investicija, organizacija nadležnih za planiranje turizma, statistike, hotelijerstva (higijena, tehnologija, kategorizacija, oblikovanje itd.).

U istraživanju povijesti turizma još je nedovoljno proučen segment koji se odnosi na turističko graditeljsko naslijeđe. Stoga je Institut za turizam u suradnji s Državnim arhivom iz Rijeke organizirao više izložbi kako bi se rasvijetlilo područje turističkog graditeljskog naslijeđa naše obale.

Češki arhitekti projektirali su hotele, vile i kupališta na cijeloj istočnoj obali Jadrana, od Pule do Dubrovnika, s tim da su neki od tih projekata doživjeli realizaciju, a neki nisu. Uvidom u predmetni katalog vidljivo je da su češki arhitekti na samim počecima razvoja turizma dali značajan doprinos razvoju hotelskog turističkog graditeljstva.

Bez obzira na to što se ova izložba odnosi na turističko graditeljsko naslijeđe koje su projektirali češki arhitekti krajem 19. i početkom 20. stoljeća, ona pridonosi turističkoj promociji hrvatskog dijela Jadrana, poznavanju turističkog naslijeđa i hotelske arhitekture, ali i jasno predstavlja ulogu čeških arhitekata u razvoju turističke arhitektonske misli, dajući time bogat izvor ideja današnjoj turističkoj arhitekturi.

Sanda Čorak, Ph.D., Managing Director of the Institute for Tourism

dr. sc. Sanda Čorak, ravnateljica Instituta za turizam

Share Button